Vtipy o Pepíčkovi

Paní učitelka se ptá ve třídě dětí: "Tak děti, jak byste vymalovaly třídu?" Anička se přihlásí a říká: "Na stěnu bych dala růžovou a na strop žlutou." Pani učitelka se zeptá jestli má někdo ještě nějaký nápad. Pepíček se přihlásí a povídá: "Na stěnu bych namrdal hnědou a na strop bych namrdal černou." Paní učitelka se rozzlobí a pozve si Pepíčka i tatínka do ředitelny." Tak nam Pepíčku zopakuj, co jsi nám řekl ve třídě." - "Na stěnu bych namrdal hnědou a na strop bych namrdal černou!" Tatínek se zamyslí a povídá: "Ty čuráku, vždyť by to bylo moc tmavý!"

Prochází Pepíček lesem a najednou slyší: "Pepíčků, Pepíčků!” Zajde za panem hajným a říká mu: "Pane hajný, máte tady buzeranta.” "Já vím, Pepíčků!”

Otec dá Pepíčkovi sto korun, aby šel koupit fazole. Tak Pepíček jde a vtom náhodou slyší, jak v křoví někdo říká: "Broky, broky!” Chlapec si to splete a koupí broky. Přinese je domů, maminka to zamíchá do polívky a tatínek to sní. Druhý den pak vypráví v hospodě: "Představte si, chlapi, včera jsem si prdl a zastřelil jsem papouška!”

Učitelka zadala dětem: "Napište osm molekul vody.” Pepíček píše: "H2O, H2O, H2O...”

Pepíček povídá kamarádovi, který se tak trochu zajímá o ruskou historii: "Co to byla ruská sborná, to nevím, ale asi dobře zpívali.

”

"Ty se z těch zkratek jednou zblázníš,” povídá Pepíčkovi češtinářka. "Kronika Pickwickova klubu je Dickensův jediný humoristický román, žádný hum.r.!”

Učitelka se ptá ve škole: "Děti, kde žije Bůh?” Anička: "Nahoře v oblacích.” "To jsi řekla moc hezky. A co ty, Pepíčku?” "Já to náhodou vím přesně - Bůh žije u nás na záchodě.” "Ježiši, chlapče, jak jsi na to přišel?” "No to táta vždycky když jde na záchod, tak říká: Pane Bože, to jseš tam ještě?!”

"Pepíčku, jak je možné, že máš v písemce stejný počet chyb jako tvůj soused?” "To je, prosím, jasné - oba máme stejnou paní učitelku!”

Pepíček přišel domů. Máma křičí: "Od čeho máš tak špinavé ruce?” "Hrál jsem si na pískovišti.” "A jak to, že máš čisté prsty?” "Protože jsem hvízdal na psa.”

Pan učitel v hodině fyziky se zeptá žáků: "Víte děti, jak pomocí vody získat světlo?" Pepíček vykřikne: "Stačí umýt okna, pane učiteli!"

Ve vlaku: "Paní, řekněte svému synovi, ať mě nenapodobuje!" - "Petříčku, přestaň ze sebe dělat debila!"

Paní domlouvá synovi: "Pepíčku, než půjdeš do školy, umyj si ruce!” "Ale proč, mami, stejně se nebudu hlásit!”

Přijde učitel do třídy a řekne: "Tak děti tato místnost má 15m2, sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů, kolik mi je let?" Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví. Přihlásí se Pepíček a řekne: "48 let." Na to učitel řekne: "Jak jsi na to přišel Pepíčku?" Pepíček odpoví: "Já mám doma bratrance, kterému je 24 let a táta říká ze je napůl debil..."

Přiběhne Pepíček k tatínkovi a ptá se: "Tati, co je to mozek.?" "Teď né Pepo. Já mám v hlavě úplně jinné věci."

Jde babička s Pepíčkem kolem ohrady a ukazuje mu: "Podívej, Pepíčku, to jsou krásné kravičky!” "Fuj,” ohrne nos Pepíček. "Vždyť dávají jen mléko!” "A co by měly dávat?” diví se babička. "Kakao a srát pudink.”

Přijde Pepíček domů a říká mamince: "Ahoj mamko, já už umím počítat do dvaceti! 1, 2, 3, 4, -, 6, 7, 8, 9, 10, 11, -, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20.” "No Pepíčku, a kde je pětka a dvanáctka?” diví se máma. A Pepíček říká: "Pětku mám v žákovský a dvanáctku jsem za rohem vypil!”

"Víš, co je zítra za den?” ptá se maminka Pepíčka. "No přece 28. října. Den vzniku samostatného československého státu!” "Samostatného?” diví se klučina. "Jak mohl být československý stát samostatný?!”

"Pepíčku, když ti dám sedm jablíček a budu dvě chtít zpátky, kolik ti jich zůstane?” Pepíček se zazubí: "Sedm.”

Malý Pepík si vyskakuje na staršího bratra. "Moc si nedovoluj, nebo ti dneska udělám kanadskou noc!” zastrašuje ho brácha. "A myslíš to vážně?” zeptá se Pepíček opatrně. "To teda myslím.” "Tak to jseš pak ten nejhodnější brácha na světě!” obejme ho mladší sourozenec. "Já už si přes tři roky marně přeju podívat se aspoň jednou na přímý přenos bojů o Stanley Cup!”

Paní učitelka si zavolá děvčata a navádí je: "Holky, až bude Pepíček zase mluvit sprostě, odejděte ze třídy.” Holky souhlasí. Učitelka vejde do učebny a ptá se dětí: "Vy jste teď měly prázdniny, tak mi řekněte, jestli jste neviděly, že se něco nového staví.” Přihlásí se Anička a říká: "Na rohu Národní třídy se staví nový supermarket.” Později, když už vyvolá všechny ostatní žáky, vyvolá učitelka i Pepíčka a ten povídá: "Na rohu Václaváku se staví novej bordel.” A holky už jdou ze třídy, jak jim paní učitelka řekla. "Počkejte,” řve za nimy Pepíček, "vždyť jsou postavené teprve základy!”

Jde Pepíček s babičkou do města a najde pětistovku. Hned ji chce sebrat, ale babička mu přísně řekne: "Co je na zemi, to se nesbírá.” Tak pokračují dál a Pepíček vidí na zemi tisíc korun a chce je sebrat, ale babička mu zase řekne: "Co je na zemi, to se nesbírá.” Jdou dál a babička uklouzne na slupce od banánu. "Pepíčku, pomoz mi,” prosí vnoučka. Ale Pepíček na to: "Co je na zemi, to se nesbírá!”

"Chlapečku, jak se jmenuješ?” "Pepíček.” "A čím chceš být?” "Nevím...” "Chlapečku, jak ty se jmenuješ?” "Nevím...” "A čím chceš být?” "Policajtem!”

Ve třídě se děti baví o svých prarodičích. Děti si povídají o tom, jak žili, co dělali, kde byli. Na řadě je Pepíček, který říká: "Paní učitelko, můj dědeček měl strašnou smrt, on zemřel v koncentračním táboře.” Učitelka na to: "To je strašný, Pepíčku, tvůj dědeček byl opravdu hrdina. A jak se to stalo?” "No on se ožral a spadl ze strážní věže.”

"Pepíčku, máš už udělané úkoly?” "Jo.” "Ty neumíš odpovídat celou větou?” "Jo, kurva!” "No vidíš, že to jde!”

Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: "Co jsem to nakreslila?" Přihlásí se Pepíček: "Prdel." Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: "Proč jste paní učitelku dohnali k slzám? A kdo nakreslil na tabuli tu prdel?"

Paní učitelka se ptá dětí, co dělají ráno, když se probudí. Pepíček říká: "Já ráno vstanu a jdu se vysrat!" "Pepíčku, ty jsi ale sprostý. Čím je tvůj tatínek?" "Dlaždičem." Paní učitelka se ptá Aničky, co ona dělá ráno. Anička: "Já ráno vstanu a čtu si knihu." Paní učitelka se zaraduje: "A čím je tvůj tatínek?" "Doktorem." "A jak dlouho si čteš, Aničko?" "No, než se vyseru!"

Pepíček na hodině přírodopisu prohlásil: "Gumovník je rostlina s ochranným účinkem.” "Proč myslíš?” zajímal se učitel. "Protože na něm rostou gumy.”

"Chemii máme v rodině,” chlubí se na hodině Pepíček, "můj dědeček byl radikál!”

O matice koukne učitelka na tabuli a říká: "Dnes je ale čtvrtého šestý, ne druhého třetí.” Pepíček: "Já vím, já už jsem to hned vykrátil...”

Přijde Pepíček do obchodu a cituje babičku: "Prací prášek na praní!”

Pan učitel v hodině fyziky se zeptá žáků: "Víte děti, jak pomocí vody získat světlo?" Pepíček vykřikne: "Stačí umýt okna, pane učiteli!"